ČSN ISO 5725-3 (010251) Zrušená norma

Anotace obsahu normy

Norma je identická s ISO 5725-3:1994. Skládá se z následujících částí: 1 - Obecné zásady a definic, 2 - Základní metody pro stanovení opakovatelnosti a reprodukovatelnosti normalizované metody měření, 3 - Mezilehlé míry shodnosti normalizované metody měření, 4 - Základní metody pro stanovení správnosti normalizované metody měření, 5 - Alternativní metody pro stanovení shodnosti normalizované metody měření, 6 - Použití hodnot měr přesnosti v praxi. Přílohy A, B a C tvoří nedílnou součást této normy. Přílohy D a E jsou pouze informativní. Tato norma stanovuje čtyři mezilehlé míry shodnosti prostřednictvím změn podmínek pozorování (čas, kalibrace. operátor a zařízení) uvnitř laboratoře. Tyto mezilehlé míry lze stanovit pomocí experimentu uvnitř určité laboratoře nebo pomocí mezilaboratorního experimentu. Navíc tato část ISO 5725 probírá důsledky definic mezilehlých měr shodnosti, uvádí návod pro interpretaci a použití odhadů mezilehlých měr shodnosti v praktických situacích, neposkytuje žádné míry chyb odhadů mezilehlých měr shodnosti, sama o sobě se netýká stanovení správnosti vlastní metody měření, avšak probírá vztah mezi správností a podmínkami měření. Tato část se týká výhradně takových metod měření, které vedou k měření na nějaké spojité stupnici a které jako výsledek zkoušky udávají jedinou hodnotu, i když tato jediná hodnota může být výsledkem výpočtu z množiny pozorování. Podstatou stanovení těchto mezilehlých měr shodnosti je, že kvantifikují schopnost metody měření zopakovat výsledek zkoušky při vymezených podmínkách. Statistické metody zpracované v této části ISO 5725 se opírají o předpoklad, že lze shrnout informaci pocházející z "podobných" podmínek měření, aby se získala přesnější informace o mezilehlých mírách shodnosti. Tento předpoklad je platný do té doby, dokud to, co se deklaruje jako "podobné", skutečně "podobné" je. Kromě postupů popsaných v této normě existují pro odhadování a ověření mezilehlých měr shodnosti uvnitř laboratoře i jiné postupy, například regulační diagramy (viz /ČSN/ ISO 5725-6). Tato část si nečiní nárok na to, že by popisovala jediný možný přístup k odhadu mezilehlých měr shodnosti uvnitř určité laboratoře. ČSN ISO 5725-3 (01 0251) byla vydána v lednu 1997. Nahradila společně s ČSN ISO 5725-1, ČSN ISO 5725-2, ČSN ISO 5725-4, ČSN ISO 5725-6 ČSN 01 0251 ze 17.5.1988.