ČSN ISO 230-3 (200300) Zrušená norma

Anotace obsahu normy

Účelem ISO 230 je normalizace metod pro zkoušení přesnosti obráběcích strojů, vyjma přenosného elektrického nářadí.
Tato část ISO 230 specifikuje zkušební postupy pro určení tepelných vlivů, způsobených různými tepelnými zdroji, které mají za následek deformace obráběcího stroje a jeho systému nastavení polohy. Je známo, že konečné tepelně-elastické deformace obráběcího stroje silně závisejí na pracovních podmínkách. Podmínky zkoušek popsaných v této části ISO 230 nejsou zamýšleny jako simulace normálních pracovních podmínek, ale mají umožnit odhad provozních vlastností stroje a určení vlivu environmentu na jeho provozní vlastnosti. Tepelné chování stroje může být značně ovlivněno např. použitím řezné kapaliny. Proto by měly být tyto zkoušky považovány pouze za předběžné zkoušky pro určení skutečného tepelně-elastického chování, pokud je určení takového chování pro účely zjištění provozních vlastností stroje nutné. Zkoušky jsou navrženy tak, aby byly měřeny relativní změny polohy mezi částí stroje nesoucí nástroj a částí stroje nesoucí obrobek, které jsou výsledkem teplotní roztažnosti nebo deformací relevantních částí konstrukce.
Zkoušky specifikované v této části ISO 230 mohou být použity buď pro zkoušky různých typů obráběcích strojů (typové zkoušky) nebo pro zkoušky jednotlivých obráběcích strojů, tedy pro přejímací zkoušky. Jsou-li zkoušky požadovány pro účely přejímání, je na uživateli, aby na základě dohody s dodavatelem/výrobcem zvolil takové zkoušky, které se vztahují k těm vlastnostem částí stroje, které ho zajímají. Pouhý odkaz na tuto část zkušebních předpisů při přejímacích zkouškách, bez dohody o tom, jaké části mají být použity a jaké budou odpovídající náklady, nemůže být pro žádnou smluvní stranu považován za závazný. Jedním z významných znaků této části ISO 230 je její důraz na environmentální tepelné vlivy při všech zkouškách vlastností, popsaných v ostatních částech ISO 230, jejichž základem je měření lineárních změn polohy (tak jako přesnost lineární změny polohy, opakovatelnost a zkoušky kruhové interpolace). Dodavatel/výrobce by měl udat teplotní specifikace pro environment, ve kterém lze očekávat práci stroje se specifikovanou přesností. Uživatel stroje má být zodpovědný za zajišťování vhodného environmentu pro práci a zkoušky stroje, které odpovídá směrnicím dodavatele/výrobce, jinak musí akceptovat zhoršené provozní vlastnosti stroje. Příklad pokynů pro teplotní environment je uveden v příloze C.
V případě, že teplotní environment způsobuje nadměrnou nejistotu nebo změny provozních vlastností stroje a neodpovídá směrnicím dodavatele/výrobce, je požadováno zmírnění požadavků na přesnost. Pokud stroj nesplňuje specifikované vlastnosti, pomůže při zjištění zdrojů problémů analýza kombinované směrodatné teplotní nejistoty. Kombinovaná směrodatná teplotní nejistota je definována v 3.6 této normy a stejně tak v ISO/TR 16015.