ČSN IEC 479-1 (332010) Zrušená norma

Anotace obsahu normy

Tato norma je českou verzí mezinárodní normy IEC 479-1:1994. Mezinárodní norma IEC 479-1:1994 má status české technické normy. U dané dráhy průchodu proudu přes lidské tělo závisí nebezpečí pro osoby zejména na velikosti a době působení proudu. Nicméně zóny doba/proud stanovené v následujících článcích nejsou v mnoha případech přímo uplatitelné v praxi pro navrhování ochrany před elektrickým úrazem, neboť nutným kritériem je přípustná mez dotykového napětí (tj. součin proudu procházejícího tělem a impedance těla) jako funkce času. Vztah mezi proudem a napětím není lineární, poněvadž impedance lidského těla se mění s dotykovým napětím a proto se vyvažují údaje o tomto vztahu. Různé části lidského těla - jako je kůže, krev, svaly, jiné tkáně a klouby - představují pro elektrický proud určitou impedanci složenou z odporových a kapacitních složek. Hodnoty těchto impedancí jsou závislé na počtu faktorů a zejména na dráze proudu, na dotykovém napětí, trvání průtoku proudu, kmitočtu, stupni vlhkosti kůže, ploše kontaktního povrchu, tlaku, který působí, na teplotě a na samotných živých osobách. Hodnoty impedancí uvedené v této Technické zprávě jsou výsledkem důkladného zkoumání experimentálních výsledků měření provedených převážně na mrtvých a ojediněle i na živých lidských tělech. Kapitola 3 je založena především na zjištěních, vztahujících se na účinky proudu při kmitočtech 50 Hz nebo 60 Hz, které jsou v elektrických instalacích nejběžnější. Uvedené hodnoty se však považují za uplatnitelné v kmitočtovém rozsahu od 15 Hz do 100 Hz, přičemž prahové hodnoty na mezích tohoto rozsahu jsou vyšší než při 50 Hz nebo 60 Hz. Za největší nebezpečí se považuje komorová fibrilace, která je hlavní příčinou smrtelných úrazů v tomto rozsahu kmitočtů. Úrazy stejnosměrným proudem jsou mnohem méně časté, než by se očekávalo z počtu používání stejnosměrného proudu a smrtelné úrazy se vyskytují pouze za velmi nepříznivých podmínek, např. v dolech. Děje se tak částečně proto, že u stejnosměrného proudu odpoutání od uchopených částí je méně nesnadné, a že u doby trvání zasažení elektrickým proudem delším než je perioda srdečního cyklu zůstává práh komorové fibrilace podstatně vyšší než u střídavého proudu. Hlavní rozdíly mezi účinkem střídavého a stejnosměrného proudu na lidské tělo pramení ze skutečnosti, že excitační účinky proudu (stimulace nervů a svalů, vyvolání síňové nebo komorové fibrilace) souvisí se změnami velikosti proudu, zejména s jeho připojením a odpojením. K vytvoření stejných excitačních účinků je velikost stejnosměrného proudu konstantní intenzity dvakrát až čtyřikrát větší než u střídavého proudu. Norma obsahuje tyto kapitoly: kapitolu 1 - Všeobecně, kapitolu 2 - Elektrická impedance lidského těla, kapitolu 3 - Účinky sinusového střídavého proudu v rozsahu 15 Hz až 100 Hz a kapitolu 4 - Účinky stejnosměrného proudu. Dále norma uvádí normativní Přílohy A, B, C, D a informativní Přílohu E. Příloha A se týká měření prováděných na živých i mrtvých lidských tělech, Příloha B rozebírá problematiku vlivu kmitočtu na celkovou impedanci těla (ZT), Příloha C obsahuje údaje o celkovém odporu těla (RT) pro stejnosměrný proud, Příloha D se zabývá měřením závislosti celkové impedance lidského těla (ZT) na kontaktní ploše. Příloha E je poměrně rozsáhlý seznam použité literatury. ČSN IEC 479-1 (33 2010) byla vydána v listopadu 1998.