ČSN 64 3006 (643006) Zrušená norma

Anotace obsahu normy

Norma platí pro označování, zkoušení a dodávání zpěňovatelných polystyrénů. Zpěňovatelné polystyrény jsou plasty, vznikající polymerací styrenu za přísady nadouvadel. Jsou určeny pro zpracování vytlačováním nebo vypěňováním v kovových perforovaných formách na lehčené výrobky porézní struktury, které jsou v praxi nazývány "pěnový polystyrén". Zpěňovatelné polystyrény (PS) se rozdělují na dva druhy: standardní a se sníženou hořlavostí, ale ani příkladově se neuvádí, které látky se k tomuto účelu používají. Lze jen nepřímo dovodit (viz Příloha), že jde o organické bromované sloučeniny. Zásadní zdravotnický význam má text čl.8., ve kterém se stanoví, že "zpěňovatelné PS, pokud jsou určeny pro výrobu předmětů, u nichž se požaduje zdravotní nezávadnost, případně které mají být používány pro přímý styk s potravinami, musí odpovídat Směrnicím MZ ČSR - hlavního hygienika ČSR č. 49/1978 sb. Hygienické předpisy, o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházející do styku s poživatinami, resp. obdobným směrnicím slovenským. Splnění těchto požadavků potvrzuje výrobce na osvědčení o jakosti u každé výrobní dávky zpěňovatelného PS, určeného k výrobě předmětů, pro něž je požadována zdravotní nezávadnost případně vhodnost použití pro přímý styk s potravinami". Za pozornost stojí i ustanovení kapitoly III. o označování, kde se ovšem - z hlediska ochrany zdraví - požaduje označovat jen "snížená hořlavost". Text normy jinak má - z hlediska ochrany zdraví - obvyklou strukturu předmětových technických norem pro chemické sloučeniny, látky nebo přípravky. V části všeobecně (již cit. čl. 8) se na konci odkazuje i na pokyny pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v Příloze. V části zkoušení (čl.16 ) se předepisuje stanovení hořlavosti. Dále pak se odkazuje na ČSN 64 3000, pokud jde o metody na stanovení obsahu volného styrenu (čl. 17), stanovení obsahu benzaldehydu (čl. 18). Pokud jde o stanovení sulfátového popele (čl.19) odkazuje se na ČSN 64 3200. Důkaz nepřítomnosti kovů, škodlivých zdraví (čl. 20) se "provádí podle zásad kvalitativní analytické chemie" ze sulfátového popele. Bohužel chybí odkaz na ČSN 01 8003 - Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích, jíž je třeba dodržovat při provádění zkoušek. Tato norma není citována ani v Dodatku. Konečně v příloze jsou podrobné údaje o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, charakterizující nebezpečí výbuchu prachu, i jeho dráždivý účinek. Navíc se upozorňuje na hygienické riziko, které také závisí na obsahu příměsí, z nichž se cituje n-pentan. Jsou uvedena technická i organizační preventivní opatření při práci, a to jak z hygienického, tak z bezpečnostního hlediska (prach je hořlavý a výbušný). Je zopakována v době schválení normy platná směrná NPK-P pro prach PS 6 mg.m-3 a pro n-pentan 300 mg.m-3. Zajímavé je upozornění na riziko bromu a bromovodíku, které vzniká při tepelném zpracování PS se sníženou hořlavostí. Na závěr této přílohy je připomenuta povinnost organizací vypracovat pro pracoviště, kde se s PS pracuje, pokyny pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. (Tato povinnost vyplývá - s ohledem na stav platný od r.1990 - z ustanovení § 273 odst. 2) zákoníku práce, a není ji třeba v technické normě opakovat.) V Dodatku jsou uvedena čísla jednací odboru HEM (hlavního hygienika), jimiž byly schváleny technologie výroby zdravotně nezávadných druhů. ČSN 64 3006 byla schválena 21.12.1979 a nabyla účinnosti od 1.10.1980.
"Změnou a)-1/1986" se s účinností od 1.7.1986 vypouští čl. 9, který je nahrazen ČSN 64 3008 z r.1985.