ČSN EN ISO 12001 (011619) Zrušená norma

Anotace obsahu normy

Tato norma je českou verzí evropské normy EN ISO 12001:1996 včetně opravy EN ISO 12001:1996/AC:1997. Evropská norma EN ISO 12001:1996 má status české technické normy. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy ISO 12001:1996 byl přijat CEN jako evropská norma bez jakýchkoliv změn. Tato mezinárodní norma stanovuje technické požadavky na zkušební předpisy pro hluk pro specifické skupiny strojů a zařízení. V prvé řadě je použitelná pro stacionární stroje a zařízení včetně ručního nářadí i pro ty, které představují riziko způsobené pohyblivostí nebo zdviháním břemen. Účelem této mezinárodní normy je pomáhat technickým normalizačním komisím odpovědným za přípravu zkušebních předpisů pro hluk specifických skupin strojů nebo zařízení k tomu, aby takové zkušební předpisy pro hluk - byly pokud možno homogenní s každým jednotlivým zkušebním předpisem se stejnou základní strukturou, - byly v plném souladu se základními normami pro měření, deklarování a ověřování emise hluku, a - odrážely poslední technické znalosti metod určování emise hluku pro uvažované specifické skupiny strojů nebo zařízení. Norma dále obsahuje následující kapitoly: kapitolu 2 - Odkazy, kapitolu 3 - Definice, kapitolu 4 - Klasifikace různých typů hluku, kapitolu 5 - Klasifikace tříd přesnosti měřicích metod, kapitolu 6 - Výběr norem B pro použití ve zkušebních předpisech pro hluk, kapitolu 7 - Požadavky na obsah zkušebního předpisu pro hluk, a nakonec normativní Přílohu A, B, informativní Přílohu C a D a informativní Přílohu ZA, která zní: "Tato norma byla vypracována na základě mandátu daného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu a podporuje základní požadavky směrnice 89/392/EHS. UPOZORNĚNÍ: Další požadavky a další směrnice EU je dovoleno aplikovat na výrobky zahrnuté v předmětu této normy." Jde tedy o evropskou harmonizovanou normu. Konečně obsahuje normativní Přílohu ZB. Za pozornost stojí v kapitole 3 - Definice, některé definice, např. v článku 3.3 Emise: Zvuk šířený vzduchem, vyzařovaný přesně definovaným zdrojem hluku (tj. zkoušený stroj) při stanovených pracovních a montážních podmínkách. Poznámka 2: Emisní hodnoty hluku smí být zařazeny do výrobního označení dokumentace a/nebo do specifikace výrobku. Základní veličiny emise hluku jsou hladina akustického výkonu zdroje a emisní hladina akustického tlaku na staveništi obsluhy a/nebo na dalších stanovených místech (jsou-li) v okolí zdroje. Dále v článku 3.4 Emisní akustický tlak, p: Akustický tlak na stanoveném místě blízko zdroje hluku, když je zdroj v provozu za stanovených provozních a montážních podmínek na odrazové rovině, s vyloučením vlivu hluku pozadí a rovněž vlivu odrazů od jiných rovin než je rovina, na které zdroj spočívá, pokud taková další rovina nebo roviny nejsou při zkoušce přípustné, vyjadřuje se v pascalech. Dále v článku 3.5 Emisní hladina akustického tlaku, Lp: Desetinásobek dekadického logaritmu poměru druhé mocniny emisního akustického tlaku, p2(t), k druhé mocnině referenčního akustického tlaku p02, naměřený se zvoleným časovým a kmitočtovým vážením, v souladu s IEC 651, vyjadřuje se decibelech, referenční akustický tlak je 20 µPa. Poznámka 3: Příklady jsou: - maximální emisní hladina akustického tlaku A s časovým vážením F:L pAFmax; - špičková emisní hladina akustického tlaku C:LpC,peak. Poznámka 4: Někdy se užívá emisní hladina akustického tlaku jednotlivé zvukové události, která je definována v (ČSN EN) ISO 11200 až (ČSN EN) ISO 11204. Emisní hladina akustického tlaku se určuje na stanoveném místě buď v souladu se zkušebním předpisem pro určitý soubor spojů, nebo pokud zkušební předpis pro hluk neexistuje, metodou která vyhovuje sérii (ČSN EN) ISO 11200. Dále v článku 3.7 Akustický výkon, W: Podíl akustické energie šířené vzduchem, vyzařované zdrojem a jednotky času, vyjadřuje se ve wattech. Dále v článku 3.18 Hladina akustického výkonu, Lw: Desetinásobek dekadického logaritmu podílu akustického výkonu, který je vyzařován zkoušeným zdrojem zvuku a referenčního akustického výkonu, vyjadřuje se v decibelech. Dále v článku 3.19 Neustálený hluk: Hluk, jehož hladina se v průběhu doby sledování významně mění. Dále v článku 3.19.2 Přerušovaný hluk: Hluk, jehož hladina náhle klesne k hladině hluku pozadí několikrát v průběhu doby pozorování, doba během které hladina zůstává na konstantní hodnotě odlišné od okolí, je rovná 1s nebo je větší. Konečně v článku 3.19.3 Impulzní hluk: Hluk složený ze série impulzů zvukové energie, každý impulz má dobu trvání kratší než 1 s. ČSN EN ISO 12001 (01 1619) byla vydána v lednu 1998. Tato norma nahrazuje ČSN ISO 2204 (01 1623) z prosince 1993.