ČSN EN 60825-1 (367750) Zrušená norma

Anotace obsahu normy

Norma je identická s EN 60825-1:1994. Oznámení o schválení: Text mezinárodní normy IEC 825-1:1993 byl schválen CENELEC jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. Souběžně s touto normou se může používat ČSN EN 60825 (34 1750) z března 1995. Z nesmírně rozsáhlé a podrobné normy vyjímáme Oddíl první - Všeobecně čl.1.1: Platí pro bezpečnost laserových zařízení. Aby bylo usnadněno její používání, norma byla rozdělena do tří samostatných oddílů: Oddíl první (Všeobecně) a přílohy ( týkající se všech zainteresovaných); Oddíl druhý (Požadavky na výrobu); a Oddíl třetí (Pokyny pro uživatele). Laserové zařízení se může skládat z jednoho laseru se samostatným zdrojem nebo bez něj, nebo může zahrnovat jeden nebo více laserů v komplexní optické, elektrické nebo mechanické sestavě. Laserová zařízení jsou např. používána k demonstraci fyzikálních a optických jevů, zpracovávání materiálů, čtení a ukládání dat, přenos a zobrazování informací atd. V Části 1 jsou všude tam, kde se vyskytne slovo "laser", zahrnuty i diody vyzařující světlo (LED). Jakékoliv laserové zařízení nebo zařízení LED je vyjmuto z platnosti požadavků tohoto oddílu pokud: klasifikace provedená výrobcem ukazuje, že úroveň vyzařování nepřekročí limit přístupné emise (AEL ) pro třídu 1 za všech provozních, servisních a poruchových podmínek, a neobsahuje žádné zapouzdřené laserové nebo LED zařízení. Kromě rizik plynoucích z laserového záření mohou laserová zařízení zvyšovat další rizika jako např. nebezpečí vzniku požáru nebo úrazu elektrickým proudem. Tato část 1 obsahuje minimální požadavky. Jestliže není možno použít normu pro bezpečnost výrobku, potom se musí použít IEC 1010-1:1990 (zavedena jako ČSN 61010-1 /35 6502/). Hodnoty MPE (maximální přípustné dávky ozáření) uvedené v této normě, byly stanoveny pro laserová záření a neplatí pro záření vedlejší. Jestliže existuje předpoklad, že přípustné vedlejší záření může být nebezpečné, je přípustné použít hodnoty MPE pro pečlivé zhodnocení jeho nebezpečnosti. Hodnoty MPE nesmí být použity pro ozáření pacientů laserem za účelem léčení. Poznámka: Přílohy A až D byly zařazeny do normy za účelem všeobecné informovanosti a k ilustraci mnoha typických případů. Přílohy však nesmí být považovány za definitivní nebo vyčerpávající a vždy musí být brán zřetel na příslušné články prvního až třetího oddílu. Za pozornost stojí i čl.1.2 Předmět normy, z něhož vyjímáme čl.1.2.1, který předmět normy takto definuje: "Chránit osoby před laserovým zářením o vlnové délce v rozsahu od 180 nm do 1 mm pomocí stanovených bezpečných pracovních úrovní laserového záření a vytvořit systém klasifikace laserů a laserových zařízení podle jejich stupně nebezpečnosti". Z kap. 3 Definice vyjímáme: Čl.3.2 Limit přístupné emise (AEL): Maximální přístupná úroveň záření povolená v dané třídě. Čl. 3.15 Laserové zařízení třídy 1: Laserové zařízení, které nezpůsobí větší ozáření lidské obsluhy než je limit přístupné emise třídy 1 pro použitelné vlnové délky a dobu trvání vyzařování. Čl.3.16 Laserové zařízení třídy 2: Laserové zařízení, které: a) způsobí větší ozáření lidské obsluhy než je limit přístupné emise třídy 1, ale nepřesáhne limit přístupné emise třídy 2 v rozsahu vlnových délek od 400 nm do 700 nm; b) nezpůsobí větší ozáření lidské obsluhy než je limit přístupné emise třídy 1 pro jakoukoliv jinou vlnovou délku. Čl.3.17 Laserové zařízení třídy 3A a 3B: Laserové zařízení, které způsobí větší ozáření lidské obsluhy než jsou limity přípustné emise pro třídy 1 a 2, ale které nezpůsobí ozáření lidské obsluhy přesahující limity přístupné emise pro třídy 3A a 3B při jakékoliv vlnové délce a době vyzařování. Čl.3.18 Laserové zařízení třídy 4: Laserové zařízení, které způsobí větší ozáření lidské obsluhy než je limit přístupné emise pro třídu 3B. Čl.3.36 Laser: Přístroj, který je schopen generovat nebo zesilovat elektromagnetické záření v rozsahu vlnových délek od 180 nm do 1 mm, založený na využití řízeného stimulovaného záření. Čl.3.43 Maximální přípustná dávka ozáření; (MPE): Úroveň laserového záření, jemuž mohou být za normálních okolností vystaveny osoby aniž by se u nich projevily nepříznivé vlivy ozáření; hladiny MPE jsou maximální úrovně záření, při kterých mohou být oči nebo kůže ozářeny bez okamžitého nebo po dlouhém čase následujícího výsledného poškození a jsou závislé na vlnové délce záření, délce impulsu nebo době trvání ozáření, druhu ozářené tkáně, a pro viditelné záření a záření blízké infračervenému záření v rozsahu vlnových délek od 400 nm do 1400 nm i na velikosti obrazu na sítnici; hladiny maximální přípustné dávky ozáření jsou (při současném stavu vědomostí) uvedeny v kapitole 13; příloha A uvádí příklady výpočtu hladin MPE. Dále norma obsahuje Oddíl druhý - Požadavky na výrobu. Za pozornost stojí kap. 5 Označování, kde se stanoví: "Každé laserové zařízení musí být vybaveno označením podle požadavků následujících článků. Štítky s označením musí být trvale upevněny, čitelné a zřetelně viditelné během provozu, údržby nebo opravy, v souladu s jejich účelem. Musí být umístěny tak, aby byly čitelné, aniž se člověk vystaví laserovému záření přesahujícímu AEL pro třídu 1. Text a symboly musí být černé na žlutém pozadí s výjimkou třídy 1, kde tato kombinace barev nemusí být použita". Dále vyjímáme čl.6.1 Informace pro uživatele, kde se stanoví, že s laserovým zařízením musí být dodávány mimo jiné: c) "Čitelné reprodukce (barevné provedení je volitelné) všech požadovaných štítků a výstrah před nebezpečím, které budou upevněny na zařízení nebo budou dodány se zařízením." Následuje čl.6.2 Obchodní a servisní informace, kde se stanoví v druhé části bodu b): "Ve všech těchto servisních pokynech (musí být uveden) seznam těch kontrol a postupů, které by mohly být použity jinými osobami než výrobcem a jeho pracovníky ke zvýšení úrovně přístupné emise záření, a jasný popis umístění odnímatelných částí ochranného krytu, které mohou umožnit styk s laserovým zářením přesahujícím přístupné limity v tabulkách 1, 2, 3, 4. Pokyny musí obsahovat ochranné postupy pro servisní pracovníky a čitelné reprodukce (barevné provedení je volitelné) požadovaných štítků a výstrah před nebezpečím". Oddíl třetí - Pokyny pro uživatele. Kap. 10 Bezpečnostní opatření. Za pozornost stojí např. (uvádíme jen názvy článků) Čl.10.8 Ochrana zraku, 10.9 Ochranný oděv, 10.10 Školení apod. Zvláštní význam má čl.10.11 Lékařský dozor, kde se stanoví: "V případě, že neexistují národní předpisy, musí být brána do úvahy následující doporučení: a) Význam lékařského dozoru u pracovníků s lasery je základní problém až dosud neanalyzovaný lékaři. Jestliže jsou prováděna oftalmologická vyšetření, měla by být prováděna kvalifikovanými specialisty a měla by být omezena na pracovníky používající lasery tříd 3B a 4. b) Lékařská prohlídka kvalifikovaným specialistou by měla být provedena ihned po zřejmém nebo podezřelém ozáření zraku. Taková prohlídka by měla být doplněna celkovým biofyzikálním šetřením okolností, za kterých došlo k ozáření. c) Oftalmologická vyšetření pracovníků používajícíh lasery třídy 3 B a 4 prováděná před zaměstnáním, v průběhu a po jeho ukončení, mají význam jen pro lékařsko-právní účely a nejsou nezbytnou částí bezpečnostních programů. Konečně vyjímáme kap. 13 Maximální přípustné dávky ozáření, která stanoví v čl. 13.1: "Pro uživatele platí hodnoty maximální přípustné dávky ozáření, jsou stanoveny pod známými nebezpečnými úrovněmi a jsou založeny na nejlepších dostupných informacích z experimentálních studií. Hodnoty MPE by měly být používány jako návod při kontrole ozáření a neměly by být považovány za přesně stanovené dělicí čáry mezi bezpečnými úrovněmi. V každém případě by mělo být ozáření laserovým zářením co nejnižší". Konečně z rozsáhlého a hygienicky velmi významného textu ještě upozorňujeme na informativní Přílohu B Lékařská hlediska. Z pětistránkového textu zaznamenáváme opět jen názvy kapitol (článků) B.1 Anatomie oka. B.2 Vliv laserového záření na biologické tkáně. B.1.2 Nebezpečí pro oči. B.2.2 Nebezpečí pro pokožku. ČSN EN 60825-1 (36 7750) byla vydána v květnu 1997.