ČSN ISO 4225 (835001) Zrušená norma

Anotace obsahu normy

Norma obsahuje ISO 4225:1994. Vysvětluje význam vybraných termínů obecně používaných ve spojení se vzorkováním a měřením plynů, par a částic při určování kvality ovzduší. Termíny jsou uspořádány v abecedním pořadí podle angličtiny. Názvosloví je česky i anglicky. V normě je uveden také abecední rejstřík francouzských termínů. Česky a anglicky je definováno cca 100 hesel. Z českých definic vyjímáme následující články: 3.1 Omezování (emisí): Snižování nebo zmenšování na rozdíl od eliminování nějakého typu vypouštění nebo znečišťující látky. 3.2 Aerosol: Suspenze tuhých částic, kapalných částic nebo tuhých a kapalných částic, které mají zanedbatelnou pádovou rychlost.3.4 Znečištění ovzduší: Obvykle výskyt látek v ovzduší, které vznikly lidskou činností nebo přírodními procesy, přítomných v dostatečné koncentraci po dostatečně dlouhou dobu za takových okolností, že ruší pohodu, zdraví nebo prospěch osob nebo prostředí.3.6 Venkovní ovzduší, vnější ovzduší: Ovzduší vně budov, kterému jsou exponování lidé, rostliny, zvířata nebo materiály.3.8 Imisní limit: Specifikovaná kvalita venkovního ovzduší s určitým právním postavením, často definovaná statisticky stanovením limitní hodnoty koncentrace látky znečišťující ovzduší pro specifikované období průměrování.3.16 Dýchací zóna: Oblast ovzduší, v níž lidé bezprostředně dýchají; tato oblast je tvořena polokoulí, obecně vymezenou poloměrem 0,30 m, umístěnou před lidským obličejem, se středem, který splývá se středem spojnice uší; základna polokoule je rovina procházející touto spojnicí uší, temenem hlavy a hrtanem.3.25 Prach (dust): Malé tuhé částice, konvenčně o průměru 75 µm, které se vlastní hmotností usazují, ale mohou zůstat v suspendovaném stavu po jistou dobu. 3.41 Prach ( grit): Polétavé tuhé částice, přenášené v ovzduší nebo v odpadních plynech. (Ve Velké Británii částice o velikosti nad 75 µm).3.42 Prach: Obecný termín pro částice různých velikostí a původu, obvykle se vznášející v plynném prostředí po jistou dobu.3.29 Emise: Vypouštění látek do atmosféry; bod nebo oblast, z nichž se toto vypouštění uskutečňuje, se nazývá "zdroj"; termín emise se používá jak pro popis vypouštění, tak pro rychlost tohoto vypouštění; termín se může používat i pro hluk, teplo atd.3.37 Mlha : Obecný termín používaný pro suspenzi kapek v plynu; v meteorologii se vztahuje na suspenzi vodních kapek v ovzduší, které způsobují snížení viditelnosti na méně než 1 km.3.38 Dým: Aerosol tuhých částic, obvykle z metalurgických procesů, tvořených kondenzací z plynného stavu, obecně po odpaření z roztavených látek a často doprovázených chemickými reakcemi, jako je oxidace.3.45 Imise: (Termín z němčiny, v angličtině vyslovovaný jako "eye-mission"): přenos znečišťujících látek ovzduší k příjemci ( receptoru); např. znečišťující látky zadržované v plicích; termín imise nemá stejný význam jako přízemní koncentrace, ale je protikladem k termínu emise.3.64 Fotochemický smog: Výsledek reakcí v atmosféře mezi oxidy dusíku, organickými sloučeninami a oxidanty za spolupůsobení slunečního záření, vedoucích k tvorbě oxidovaných sloučenin; dostatečné koncentrace smogu mohou snižovat viditelnost, dráždit oči nebo poškozovat materiály a vegetaci.3.84 Smog: (Termín odvozený z termínů smoke a fog): silné znečištění ovzduší aerosolem, vznikající částečně přírodními procesy a částečně lidskou činností (viz též fotochemický smog). ČSN ISO 4225 (83 5001) byla vydána v dubnu 1997.