ČSN EN 60695-7-1 (345615) Zrušená norma

Anotace obsahu normy

Norma je identická s EN 60695-7-1:1995, která je převzetím IEC 695-7-1:1993 bez modifikací. Oznámení o schválení: Znění mezinárodní normy IEC 695-7-1:1993 bylo schváleno CENELEC jako evropská norma bez jakýchkoliv modifikací. IEC 695 (resp. EN 60695) se skládá z těchto částí vydaných pod společným názvem Zkoušení požárního nebezpečí: 695-1 Část 1: Návod k přípravě požadavků a zkušebních specifikací pro posouzení požárního nebezpečí elektrotechnických výrobků. 695-1-1:1982 Všeobecný návod (nahrazena IEC 695-1-1:1995). 695-1-2:1982 Návod pro elektrotechnické součástky. 695-1-3:1986 Návod pro použití postupů předběžného výběru. 695-2 Část 2: Zkušební metody. 695-2-1:1980 Zkouška žhavou smyčkou a návod (nahrazena IEC 695-2-1: 1991, a ta dále nahrazena IEC 695-2-1/list 0:1994: Metody zkoušení žhavou smyčkou všeobecně, 695-2-1/list 1:1994: Zkouška konečných výrobků žhavou smyčkou a návod, 695-2-1/list 2:1994: Zkouška hořlavosti materiálů žhavou smyčkou, 695-2-1/list 3:1994: Zkouška zápalnosti materiálů žhavou smyčkou). 695-2-2:1991 Zkouška plamenem jehlového hořáku. 695-2-3:1984 Zkouška nedokonalým spojem s pomocí topných těles. 695-2-4/0:1991 Část 2: Zkušební metody - Oddíl 4/list 0: Zkoušky difúzním a předsměšovaným plamenem. 695-2-4/1:1991 Část 2: Zkušební metody - Oddíl 4/list 1: Zkouška předsměšovaným plamenem o jmenovitém výkonu 1 kW a návod. 695-3 Část 3: Příklady postupů posouzení požárního nebezpečí a interpretace výsledků. 695-3-1: 1982 Charakteristiky hoření a přehled zkušebních metod pro jejich stanovení. 695-4:1989 Část 4: Terminologie požárních zkoušek. A konečně (podle neúplného seznamu) 695-5:1989 Část 5: Posouzení možného korozního poškození zplodinami hoření. Oddíl 1: Všeobecný návod. 695-7:1989 Část 7: Návod k minimalizaci toxických nebezpečí způsobených ohněm postihujícím elektrotechnické výrobky. Oddíl 1: Všeobecně. Tento první oddíl části 7 IEC (ČSN EN 60695-7-1) podává návod k použití metodik doporučených ISO TC 92 SC3 pro minimalizaci nebezpečí způsobeného ohněm postihujícím elektrotechnické výrobky, vyjádřených v dokumentech ISO TR 9122, části 1 až 6 (odkaz 7 v příloze A - Literatura). Stojí za pozornost některé definice, které se vztahují k požární, hygienické a toxikologické problematice, např.: Čl. 3.1 Hoření: Exotermická reakce látky s oxidovadlem, při níž se uvolňují zplodiny a obvykle je doprovázena plameny a/nebo žhnutím a/nebo vývojem kouře, čl.3.2 Oheň: Proces hoření, který je charakterizován vývinem tepla a zplodin, doprovázený kouřem a/nebo plameny a/nebo žhnutím, čl.3.3 Zplodiny hoření: Souhrn plynů, tuhých částeček a/nebo aerosolů, které se uvolnily hořením a/nebo pyrolýzou, čl.3.5 Kouř: Viditelná suspenze tuhých a/nebo kapalných částeček v plynech (aerosol), vznikající při hoření nebo pyrolýze, čl.3.6 Průběh požáru; požární scénář: Podrobný popis podmínek (včetně podmínek prostředí) v jedné nebo více fázích požáru od vznícení až po úplné dohoření při skutečném ohni na specifikovaném místě, popř. při jeho kompletním napodobení, čl.3.7 Toxicita: Schopnost látky vyvolat nepříznivé účinky na živý organismus (např. podráždění, poruchy vědomí, smrt atd.), čl.3.8 Porucha vědomí: Útlum činnosti centrální nervové soustavy, jehož následkem je zastření vědomí a/nebo snížení fyzických schopností, což oboje vede k omezení schopnosti úniku; ve vážných případech může nastat bezvědomí a nakonec smrt, čl.3.9 Podráždění plic: Působení toxických látek na dolní cesty dýchací, které může způsobit dýchací obtíže (např. dušnost, zrychlené dýchání); ve vážných případech může v několika hodinách po expozici nastat zánět plic nebo plicní edém, které mohou mít za následek smrt, čl.3.10 Smyslové podráždění: Působení toxických látek na oči nebo horní cesty dýchací, které vede k bolestivým pocitům; může jít o přímé podráždění specializovaných receptorů nebo o následek poškození tkáně toxickými látkami, čl.3.11 Toxické nebezpečí: Možnost poškození zdraví nebo ztráty života následkem působení toxických látek s ohledem na jejich účinnost, koncentraci, rychlost expozice a koncentraci, čl.3.12 Toxická účinnost: Míra množství toxické látky potřebného k dosažení specifického toxického účinku; čím menší je potřebné množství, tím větší je účinnost. Jsou normalizovány zejména zásady posuzování toxického nebezpečí při požárech, (kapitola 4), dále se vysvětluje nebezpečí neobvyklé specifické toxicity (kapitola 5) a konečně toxické nebezpečí a posouzení nebezpečí (kapitola 6). Jde o jeden z mála (bohužel) překladů, který používá správné toxikologické názvosloví. ČSN EN 60695-7-1 (34 5615) byla vydána v lednu 1996.