ČSN ISO 12135 (420348) Zrušená norma

Anotace obsahu normy

Tento dokument specifikuje metody pro určení lomové houževnatosti vyjádřené veličinami K, , J a R-křivkami pro homogenní kovové materiály podrobené kvazistatickému zatěžování. Zkušební vzorky jsou opatřeny vrubem, předem vytvořenou únavovou trhlinou a zkouší se za pomalu rostoucího rozevření. Lomová houževnatost se pro jednotlivé zkušební vzorky určí při nebo po počátku tvárného šíření trhliny nebo na počátku nestability tvárné trhliny nebo nestabilního šíření trhliny. V některých případech při zkoušení feritických materiálů může nestabilní šíření trhliny nastat štěpením nebo iniciací a růstem tvárné trhliny, přerušeným štěpným šířením. Tento dokument nezahrnuje lomovou houževnatost při zastavení trhliny. V případech, kdy trhliny rostou stabilním způsobem za podmínek tvárného rozevření trhliny, měří se křivka odporu popisující lomovou houževnatost jako funkci šíření trhliny. Ve většině případů je statistická variabilita výsledků mírná a je přijatelné uvedení průměru ze tří nebo více výsledků. V případech štěpného lomu feritických materiálů v tranzitní oblasti může být variabilita vyšší a mohou se vyžadovat dodatečné zkoušky pro kvantifikaci statistického rozptylu. Zvláštní požadavky na zkoušení a postupy analýzy jsou nezbytné při zkoušení svarů, tyto popisuje ISO 15653, která doplňuje tento dokument.
Pokud nastane lom štěpením nebo štěpení předchází omezené tvárné šíření trhliny, může být užitečné stanovení referenční teploty pro materiál provedením zkoušení a analýzy v souladu s ASTM E1921[2].