ČSN 34 5615 (345615) Zrušená norma

Norma bude účinná až od 1. července 1985.

Anotace obsahu normy

Norma platí pro zkoušení odolnosti elektrických předmětů nebo jejich částí proti teplu, nadměrnému teplu a hoření izolantů z hlediska bezpečnosti elektrických předmětů při jejich obvyklém používání. Norma určuje podmínky, způsob zkoušení, hodnocení výsledků zkoušek a popis zkušebního zařízení pro zkoušky odolnosti předmětů proti vlivu tepla, které vzniká při provozu (např. vnějším zdrojem tepla, , průchodem elektrického proudu apod.) a hoření, které vzniká jako následek nadměrného tepla ( např. při zkratu, hoření oblouku apod.) Je normalizováno celkem 8 zkoušek, z toho dvě (511 a 512) zkoušky vlivu tepla a šest (521 až 526) zkoušky nadměrným teplem a hořením. Čl. 8 se týká bezpečnosti práce a stanoví: "Je třeba zvýšené opatrnosti, neboť zejména při zkouškách nadměrným teplem a hořením je zvýšené nebezpečí ohně, vdechnutí dýmů a jedovatých zplodin a styku s jedovatými zbytky vzorku." Není ovšem uvedeno, jaké "jedovaté látky" má norma na mysli. ČSN 34 5815 byla schválena 21.5.1984 a nabyla účinnosti od 1.7.1985. Nahradila ČSN 34 5615 z 8.4.1970.
"Změnou a)-3/1986" se s účinností od 1.7.1986 mění text několika ustanovení normy v souvislosti se zapracováním údajů ST SEV 4495-84 do normy. Zejména pak se upravuje provedení zkoušky odolnosti proti šíření hoření plamenem Bunzenova hořáku.
"Změnou 2)-10/1995", vydanou v listopadu 1995, se s účinností od 1.12.1995 ruší ta úvodní ustanovení, kterými se doplňovala návaznost na ST SEV 4495-84 a mění text zkoušky odolnosti proti šíření hoření plamenem jehlového hořáku (zkouška 522), a to odkazem na ČSN EN 60695--2-2.
"Změnou 3)-1/1997", vydanou v lednu 1997, se s účinností od 1.2.1997 v normě provádí několik změn textu, především v souvislosti s nově vydanou ČSN IEC 695-2-3.