ČSN EN 140 +A1 (832211) Zrušená norma

Anotace obsahu normy

Norma je identická s EN 140:1989 včetně její změny A1:1992. Norma se vztahuje na polomasky a čtvrtmasky pro ochranné prostředky dýchacích orgánů, kromě sebezáchranných a potápěčských přístrojů. Předkládá minimální požadavky kladené na polomasky a čtvrtmasky, které jsou užívány jako součásti ochranných prostředků dýchacích orgánů. Obsahuje laboratorní a praktické zkoušky nošením výrobku, které jsou v souladu s požadavky normy. Norma definuje a popisuje polomasku takto: Polomaska: Polomaska je lícnicová část, která pokrývá nos, ústa a bradu. Čtvrtmaska je lícnicová část, která pokrývá nos a ústa. Nasazením těchto ochranných prostředků dýchacích orgánů se chrání dostatečně krytá část obličeje před okolním ovzduším a to i v případech, kdy uživatel má suchou či vlhkou pokožku a pohybuje hlavou. Vzduch proudí do lícnicové části a pak přímo do prostoru lícnice, kde jsou umístěna ústa a nos. Vydechovaný proud vzduchu pak přes vydechovací ventil (ventily), nebo v případě jiných vhodných možností, proudí přímo do okolního ovzduší. Užívané materiály musí být stálé vůči čistícím a dezinfekčním prostředkům doporučených výrobcem. Materiály, které přicházejí do styku s pokožkou uživatele nesmí mít dráždící účinky či vyvolávat jiné nežádoucí zdravotní obtíže. Dále - pokud jde o hořlavost - se uvádí, že užité materiály nesmí pro uživatele přístroje představovat žádné nebezpečí a nesmí být snadno zápalné. (Čl.5.5. podrobně popisuje způsob provedení této zkoušky hořlavosti.) Konečně za pozornost stojí normalizovaný Dýchací odpor: Dýchací odpor. Je-li lícnicová část zkoušena na umělých plicích nastavených na 25 zdvihů.min-1 a objem 2 l.min-1 nebo s nepřetržitým průtokem vzduchu 160 l.min-1 nesmí dýchací odpor přestoupit při vdechování hodnoty 200 Pa a při vydechovaní hodnotu 300 Pa. Vdechovací odpor nesmí přestoupit 50 Pa při nepřetržitém průtoku 30 l.min-1 a 130 Pa při nepřetržitém průtoku 95 l.min-1. Hodnoty tlaku se korigují na 23 °C a 100 kPa. Norma pak podrobně popisuje zkoušky a v řadě případů popis doprovází schematickými instruktivními nákresy o provádění zkoušek. ČSN EN 140 + A1 (83 2211) byla vydána v březnu 1994. Nahradila čl.19, 20, 22, 23, 30, 32, 39, 47 až 52, 56, 61 až 63 a 66 ČSN 83 2221 z 6.9.1983.