ČSN EN ISO 15148 (730314) Aktuální vydání

Anotace obsahu normy

Tato norma určuje postup ke stanovení nasákavosti pro krátkodobé částečné ponoření bez teplotního spádu. Slouží k určení intenzity nasákavosti na základě kapilárních sil z nepřetržitého nebo hnaného deště, také v neobvyklých případech během krátkodobého uložení izolačních nebo stavebních hmot na staveništi v případě stavební přestávky. Postup je vhodný ke zkouškám omítek, nebo plášťů ve spojení s půdou (zeminou). Postup není zaměřený na hodnocení nasákavosti materiálů používaných pod vodou nebo v kontaktu s nasáklou zeminou, kde je vhodnější zkouška celkového ponoření.
Pohyby vlhkosti v kapilárně porézních stavebních hmotách jsou kombinací toku vodní páry a kapalné vlhkosti, které mají složité vzájemné vlivy s teplotními a vlhkostními spády a s vlastnostmi stávajících materiálů.Rozlišují se tři stupně.
a) Při velmi nízkých relativních vlhkostech vzduchu je přenos vlhkosti jen difuzí vodních par a součinitel difuzní vodivosti může být stanoven metodou suché misky "Dry-Cup", která je definována v ISO 12572.
b) Při vyšších relativních vlhkostech vzduchu v hygroskopickém rozsahu až do 95 % relativní vlhkosti, vyskytuje se směs pórů naplněných vodní párou a vodou, které vstupují současně jako vlhkostní tok vodní páry a kapaliny. Zvyšující kapalný tok způsobuje exponenciální nárůst difuzní vodivosti změřený metodou suché misky "Dry-Cup" při izotermních podmínkách. Při praktických neizotermních podmínkách může kapalný tok vlhkosti zvýšit nebo snížit celkový hmotnostní tok.
Při relativní vlhkosti nad 95 % je celkový hmotnostní přenos řízen přenosem v kapalné fázi a závisí na materiálu. Tato situace vznikne, když je materiál ponořen ve vodě nebo např. prudce vlhčen hnaným deštěm. Voda se pohybuje při hydrostatickém tlaku sacím podtlakem. Jakmile se odstraní zdroj vody, hydrostatický tlak se zastaví a kapalina se rozptýlí uvnitř materiálu při různém poměru [stupně b) a c) neplatí nutně pro všechny hygroskopické materiály].