ČSN EN ISO 6942 (832744) Zrušená norma

Anotace obsahu normy

Tato evropská norma stanoví dvě doplňující metody (metodu A a metodu B) umožňující určit chování materiálů pro ochranné oděvy proti teplu vystavené působení sálavého tepla. Tyto zkoušky se provádějí na typických jednoduchých nebo vícevrstvých tkaninách nebo jiných materiálech pro ochranné oděvy proti teplu. Jsou taky použitelné pro sestavy odpovídající oblečení sestavenému z ochranných oděvů proti teplu a spodního oblečení (prádla) nebo bez něj. Metoda A slouží k vizuálnímu posouzení změn materiálu po působení sálavého tepla. Metodou B se zjišťuje ochranný účinek materiálů. Materiály mohou být zkoušeny buď oběma metodami nebo jen jednou z nich. Zkoušky podle těchto dvou metod slouží k roztřídění (klasifikaci) materiálů; nicméně, aby bylo možné určit nebo prohlásit materiál jako vhodný pro ochranné oděvy, musí být vzata v úvahu dodatečná kritéria. Protože zkoušky se provádějí při teplotě místnosti, výsledky nemusí vždy odpovídat chování materiálů při vyšších teplotách okolí a proto jsou v omezeném rozsahu vhodné pouze pro návrh provedení ochranného oděvu ze zkoušených materiálů. Ochranný oděv proti sálavému teplu se používá při různých příležitostech a podle toho se intenzita sálání (charakterizovaná hustotou tepelného toku) působící na materiál oděvu pohybuje v širokém rozmezí. Tato evropská norma stanoví dvě zkušební metody, které mohou být použity pro všechny druhy materiálů; s ohledem na zamýšlené použití materiálu musí být však správně vybrána hustota tepelného toku a výsledky musí být správně interpretovány. Průmysloví dělníci a hasiči mohou být vystaveni poměrně nízké intenzitě sálání po dlouhou dobu. Na druhé straně, průmysloví dělníci nebo hasiči mohou být vystaveni střední intenzitě sálání po poměrně krátkou dobu nebo vysoké intenzitě po velmi krátkou dobu. V posledním zmíněném případě se může materiál dokonce i zničit. Materiály pro ochranné oděvy mohou být zkoušeny střední nebo vysokou hustotou tepelného toku. Reakce na zkoušku podle metody A, časy t12 a t24 a součinitel prostupu (tepla) měřený pomocí metody B charakterizuje materiál.