ČSN EN ISO 3740 (011603) Zrušená norma

Anotace obsahu normy

Tato norma je českou verzí mezinárodní normy EN ISO 3740 a slouží jako návod pro užívání série mezinárodních norem, která zahrnuje ISO 3741, ISO 3743-1, ISO 3743-2, ISO 3744, ISO 3745, ISO 3746, ISO 3747, ISO 9614-1a ISO 9614-2. Metody určování hladin akustického výkonu popsané v ISO 3741 až ISO 3747a ISO 9614 -1 a ISO 9614 -2 pokrývají v zásadě všechny typy strojů a zařízení. ISO 3741 až ISO 3747, ISO 9614-1 a ISO 9614-2 tvoří soubor základních mezinárodních norem, které stanovují používané akustické podmínky a přístroje, popisují postupy a poskytují obecné informace o montáži a provozu zkoušených strojů k určení hladin akustického výkonu. Tato mezinárodní norma uvádí návod pro užití série devíti mezinárodních norem popisujících různé metody určování hladin akustického výkonu všech typů strojů a zařízení.
Obsahuje: stručný výtah z těchto základních mezinárodních norem a návod pro výběr jedné nebo více z těchto norem, které jsou vhodné pro každý jednotlivý typ. Uvedený návod platí jen pro zvuk šířený vzduchem. Užívá se pro vypracování zkušebních předpisů pro hluk a rovněž při zkouškách hluku jestliže specifický zkušební předpis neexistuje. Smyslem této mezinárodní normy není náhrada jakýchkoli podrobností nebo přidání jakýchkoli doplňujících požadavků k jednotlivým zkušebním metodám uvedených v dalších základních normách. Tyto mezinárodní normy stanovují akustické požadavky pro měření vhodné v různých zkušebních prostředích a přesnostech.
Je důležité, aby specifické zkušební předpisy pro hluk různých typů strojů a zařízení byly vypracovány a používány v souladu s požadavky těchto základních mezinárodních norem. Takové normalizované zkušební předpisy pro hluk budou uvádět detailní požadavky na montáž a provozní podmínky pro vybranou skupinu, do které zkoušené stroje patří, jak je předepisuje základní mezinárodní norma(y).
Pokud neexistují zkušební předpisy pro hluk pro konkrétní typy strojů, použije se tato mezinárodní norma k výběru nejvhodnější základní normy. Ve všech případech musí být montážní a provozní podmínky zkoušeného stroje v souladu s hlavními principy, které jsou dány v základních normách.
Pro popis emise zvuku stroje nebo zařízení lze použít dvě veličiny, které se vzájemně doplňují: první je hladina emisního akustického tlaku na stanovených místech a druhá je hladina akustického výkonu.
Mezinárodní normy popisující základní metody pro určování hladin emisního akustického tlaku na stanovišti obsluhy a dalších stanovených místech tvoří sérii ISO 11200 až 11204.