Tato norma je českou verzí evropské normy EN 993-12:1997. Evropská norma EN 993-12:1997 má status české technické normy. Norma (ČSN) EN 993 se skládá z následujících 18 částí: Část 1 - Stanovení objemové hmotnosti, zdánlivé pórovitosti a skutečné pórovitosti, Část 2 - Stanovení hustoty, Část 3 - Zkoušení žárovzdorných výrobků obsahující uhlík, Část 4 - Stanovení propustnosti pro plyny, Část 5 - Stanovení pevnosti v tlaku za studena, Část 6 - Stanovení pevnosti v ohybu při teplotě místnosti, Část 7 - Stanovení pevnosti v ohybu za zvýšené teploty, Část 8 - Stanovení únosnosti v žáru, Část 9 - Stanovení tečení v tlaku, Část 10 - Stanovení trvalých délkových změn v žáru, Část 11 - Stanovení odolnosti proti náhlým změnám teploty (ENV), Část 12 - Stanovení žárovzdornosti, Část 13 - Referenční žároměrky pro laboratorní použití - Specifikace, Část 14 - Stanovení tepelné vodivosti metodou topného drátu (křížové uspořádání), Část 15 - Stanovení tepelné vodivosti metodou topného drátu ( paralelní uspořádání), Část 16 - Stanovení odolnosti proti kyselině sírové, Část 17 - Stanovení objemové hmotnosti zrněných materiálů rtuťovou metodou a konečně Část 18 - Stanovení objemové hmotnosti zrněných materiálů vodní metodou. Tato dvanáctá část evropské normy, která jako jediná byla k dispozicí v říjnu 1998, specifikuje metodu pro stanovení žároměrné shody (žárovzdornosti) žárovzdorných surovin a tvarových a netvarových výrobků. Rozsah použití je závislý na dostupnosti vhodných referenčních žároměrek. Pro rozsah teplot od 1 500 °C do 1 800 °C jsou určeny referenční žároměrky podle (ČSN) EN 993-13 (v ČR zavedena jako ČSN EN 993-13, avšak ještě v říjnu 1998 nebyla na trhu). Ačkoliv jsou referenční žároměrky určeny především pro zjištění účinku vysokých teplot na materiály křemičité, křemičito-hlinité s malým obsahem oxidu hlinitého a hlinito-křemičité, je možno je použít i ke stanovení žárovzdornosti jiných žárovzdorných materiálů a výrobků, avšak důsledky pak nebudou tak přesné. Postup normalizované zkoušky je podrobně popsán. ČSN EN 993-12 (72 6020) byla vydána v květnu 1998. Nahradila ČSN ISO 528 (72 6022) z července 1994.
Označení | ČSN EN 993-12 (726020) |
---|---|
Katalogové číslo | 52361 |
Cena | 190 Kč190 |
Datum schválení | 1. 5. 1998 |
Datum účinnosti | 1. 6. 1998 |
Jazyk | čeština |
Počet stran | 12 stran formátu A4 |
EAN kód | 8590963523613 |
Tato norma nahradila | ČSN ISO 528 (726022) z července 1994 |
Dostupnost | skladem (tisk na počkání) |
ČSN EN 993-1 (726020)
Zkušební metody pro žárovzdorné výrobky tvarové hutné - Část 1: Stanovení objemové hmotnosti, zdánlivé pórovitosti a skutečné pórovitosti
ČSN EN 993-10 (726020)
Zkušební metody pro žárovzdorné výrobky tvarové hutné - Část 10: Stanovení trvalých délkových změn v žáru
ČSN EN 993-11 (726020)
Zkušební metody pro žárovzdorné výrobky tvarové hutné - Část 11: Stanovení odolnosti proti náhlým změnám teploty
ČSN EN 993-13 (726020)
Zkušební metody pro žárovzdorné výrobky tvarové hutné. Část 13: Referenční žároměrky pro laboratorní použití. Specifikace
ČSN EN 993-15 (726020)
Zkušební metody pro žárovzdorné výrobky tvarové hutné - Část 15: Stanovení tepelné vodivosti metodou topného drátu (paralelní uspořádání)
ČSN EN 993-16 (726020)
Zkušební metody pro žárovzdorné výrobky tvarové hutné. Část 16: Stanovení odolnosti proti kyselině sírové
ČSN EN 993-17 (726020)
Zkušební metody pro žárovzdorné výrobky tvarové hutné - Část 17: Stanovení objemové hmotnosti zrněných materiálů rtuťovou metodou
ČSN EN 993-18 (726020)
Zkušební metody pro žárovzdorné výrobky tvarové hutné - Část 18: Stanovení objemové hmotnosti zrněných materiálů vodní vakuovou metodou
ČSN EN 993-19 (726020)
Zkušební metody pro žárovzdorné výrobky tvarové hutné - Část 19: Stanovení teplotní roztažnosti diferenční metodou
ČSN EN 993-2 (726020)
Zkušební metody pro žárovzdorné výrobky tvarové hutné. Část 2: Stanovení hustoty