ČSN EN ISO 16890-2 (12 5009)
Tento dokument stanovuje výrobu aerosolu, zkušební zařízení a zkušební metody použité pro měření frakční účinnosti a odporu proudu vzduchu vzduchových filtrů pro všeobecné větrání.
Tato část normy je určena pro použití ve spojení s ISO 16890 1, ISO 16890 3 a ISO 16890 4.
Zkušební metoda popsaná v tomto dokumentu je použitelná pro průtoky vzduchu mezi 0,25 m3/s (900 m3/h,
530 ft3/min) a 1,5 m3/s (5 400 m3/h, 3 178 ft3/min), vztahující se na zkušební trať se jmenovitou čelní plochou
610 mm x 610 mm (24 palce x 24 palce).
Tento dokument se vztahuje na filtrační prvky pro odlučování částic pro všeobecné větrání s hodnotou účinnosti ePM1 menší nebo rovnou 99 % a hodnotou účinnosti ePM10 větší než 20 % zkoušené podle postupů stanovených v řadě ISO 16890.
POZNÁMKA - Dolní limit pro tento zkušební postup je stanoven na hodnotu minimální účinnosti ePM10 20 %, protože u zkoušených filtračních prvků pod touto úrovní je velice obtížné dosáhnout požadavky na statistickou platnost tohoto postupu.
Tento dokument není použitelný na filtrační prvky používané v přenosných čističkách vzduchu.
Označení | ČSN EN ISO 16890-2 (125009) |
---|---|
Katalogové číslo | 518642 |
Cena | 570 Kč570 |
Datum schválení | 1. 1. 2024 |
Datum účinnosti | 1. 2. 2024 |
Jazyk | čeština |
Počet stran | 64 stran formátu A4 |
EAN kód | 8596135186426 |
Tato norma nahradila | ČSN EN ISO 16890-2 (125009) z února 2023 |
Dostupnost | skladem (tisk na počkání) |
ČSN EN ISO 16890-1 (125009)
Vzduchové filtry pro všeobecné větrání - Část 1: Technické specifikace, požadavky a klasifikační metody založené na účinnosti odlučování částic (ePM)
ČSN EN ISO 16890-3 (125009)
Vzduchové filtry pro všeobecné větrání - Část 3: Stanovení účinnosti gravimetrické metody a odporu proti proudění vzduchu pomocí hmotnosti zachyceného zkušebního prachu
ČSN EN ISO 16890-4 (125009)
Vzduchové filtry pro všeobecné větrání - Část 4: Metoda určující stanovení minimální zkušební účinnosti odlučování částic