ČSN EN ISO 20270 (011694)

Anotace obsahu normy

Tento dokument stanovuje metodu, kdy je vibrující součást (zdroj zvuku a vibrací šířených konstrukcí) připojena k pasivní konstrukci (nebo přijímači) a je příčinou vibrací v sestavě nebo vyzařování zvuku šířeného konstrukcí ze sestavy. Příklady jsou čerpadla instalovaná na lodích, servomotory ve vozidlech nebo strojích a provozy v budovách. V tomto kontextu lze za zdroj považovat jakoukoliv vibrující součást.
Z důvodu potřeby měření vibrací ve všech stupních volností v místech styku (spojení mezi zdrojem a přijímačem) lze tento dokument aplikovat na sestavy, u kterých je takové měření možné.
Tento dokument je použitelný jen pro sestavy, jejíchž funkce frekvenční odezvy jsou lineární a časově invariantní.
Zdroj je možné instalovat do reálné sestavy nebo připevnit ke speciálně navrženému zkušebnímu stavu (který je popsán v 5.2).
Tato standardní metoda byla validována pro stacionární signály tak, aby výsledky mohly být prezentovány ve frekvenční oblasti. Metoda však není omezena na stacionární signály: při vhodném zpracování dat je rovněž použitelná pro časově proměnné signály, jako jsou přechodové děje a rázy (za předpokladu, že je zachována linearita a časová invariance funkcí frekvenční odezvy).
Tento dokument uvádí metodu měření a prezentace blokovacích sil společně s pokyny pro minimalizování nejistoty. Poskytuje metodu hodnocení kvality výsledků prostřednictvím postupu validace na palubě, ale nekomentuje přijatelnost nebo jiný parametr výsledků.