Norma je identická s EN 49-1:1992. Tato první část EN 49 stanovuje metodu pro zjištění preventivní ochranné účinnosti nebo hranice účinnosti ochranného prostředku na dřevo proti Anobium punctatum (DE GEER), je-li ochranný prostředek aplikován povrchově. Tato metoda se používá pro: chemické výrobky nerozpustné ve vodě, které se testují jako účinné látky; organické formulace, použité v dodaném stavu nebo připravené v laboratoři ředěním koncentrátů; organické ve vodě dispergovatelné formulace použité v dodaném stavu nebo připravené v laboratoři ředěním koncentrátů; vodorozpustné výrobky, např. soli. Podstata zkoušky: Provádí se jedním z následujících postupů: série zkušebních těles zhotovená z lehce napadnutelného druhu dřeva se povrchově ošetří roztokem ochranného prostředku; nebo jestliže se má zjistit hranice účinnosti, ošetří se několik sérií zkušebních těles odstupňovanými koncentracemi prostředku. Na ošetřená zkušební tělesa se nasadí oplodněné samičky Anobium punctatum a sleduje se počet nakladených vajíček, počet vylíhnutých a přeživších larev. Získané výsledky se porovnají s neošetřenými kontrolními zkušebními tělesy. V kap. 5 Zkušební materiály a zařízení upozorňujeme na čl.5.2.5, který stanoví: "Rozpouštědlo nebo ředidlo, těkavá kapalina, která rozpouští nebo ředí ochranný prostředek, ale nezanechává ve dřevě po klimatizaci, následující po ošetření, žádné zbytkové látky, které mají toxický vliv na hmyz. Upozornění: Neužívá se benzen nebo jiná rozpouštědla, která jsou nebezpečná zdraví." Hygienické požadavky obsahuje i čl.5.3.4, kde se stanoví: "Laboratorní pracovní prostor, ve kterém se provádí ošetření zkušebních těles, musí být dobře větraný, ve kterém se provádí ošetření zkušebních těles. Upozornění: Je nutné dodržovat bezpečnostní předpisy pro zacházení s hořlavými a toxickými látkami. Mimo to se musí dbát na to, aby rozpouštědla nebo jejich páry nepůsobily nepřiměřeně dlouho na osoby, které vykonávají zkoušku. Konečně se požadavky na ochranu zdraví zmiňují i v Příloze C (informativní), která stanoví Způsob chovu Anobium punctatum. Hygienických otázek se zdánlivě týká i čl. C.6 Všeobecná hygienická opatření při chovu, kde se stanoví: "Aby se zabránilo napadení cizopasníky, především roztoči z rodu Pyemotes nebo blanokřídlým hmyzem např. Theocolax formiciformis nebo Spathius exarator, je potřebné přísně dodržovat speciální bezpečnostních opatření". V tomto případě jde spíše o "ochranu" samotného zkušební kmene parazita (který může být ohrožen např. roztoči) nikoliv o ochranu osob. ČSN EN 49-1 (49 0693) byla vydána v lednu 1995.
Označení | ČSN EN 49-1 (490693) |
---|---|
Katalogové číslo | 17139 |
Cena | 230 Kč230 |
Datum schválení | 1. 1. 1995 |
Datum účinnosti | 1. 2. 1995 |
Jazyk | čeština |
Počet stran | 20 stran formátu A4 |
EAN kód | 8590963171395 |
Norma byla zrušena k | 1. 11. 2005 |
a nahrazena | ČSN EN 49-1 (490693) |
Dostupnost | skladem (tisk na počkání) |
ČSN EN 49-2 (490693)
Ochranné prostředky na dřevo - Zjišťování ochranné účinnosti proti Anobium punctatum (DeGeer) pozorováním kladení vajíček a přežití larev - Část 2: Ochrana impregnací (Laboratorní metoda)