ČSN EN ISO 307 (643605) Zrušená norma

Anotace obsahu normy

Tato norma specifikuje metodu stanovení viskozitního čísla zředěných roztoků polyamidů v určitých specifikovaných rozpouštědlech.
Vzorky polyamidu musí být v uvedených rozpouštědlech zcela rozpustné. Přísady jako jsou retardéry hoření a modifikátory mají často vliv na měření viskozitního čísla tím, že zvyšují viskozitní číslo v kyselině mravenčí a snižují viskozitní číslo v kyselině sírové. Míra vlivu na směsi polyamidu závisí na přísadě, na množství přísady, na přítomnosti dalších přísad a podmínkách při míchání směsi.
U čistých polyamidů nebo polyamidů obsahujících přísady, které nemají vliv na měření viskozity je stanovené viskozitní číslo měřítkem molekulové hmotnosti polymeru. Viskozitní číslo čistých polyamidů nebo polyamidů , které obsahují přísady, které neovlivňují měření viskozity, lze převádět z jednoho rozpouštědla na druhé.
Viskozitní číslo polyamidů obsahujících přísady, které ovlivňují měření viskozity je specifické pro použité rozpouštědlo a materiálové složení. V těchto případech se naměřená viskozita nemůže převádět z jednoho rozpouštědla na druhé.
Metodu je možné použít nejen pro polyamidy označené PA 46, PA 6, PA 66, PA 69, PA 610, PA 612, PA 11, PA 12, PA 6T/66, PA 6I/6T, PA 6T/6I/66, PA 6T/6I, PA 6I/6T/66 a PA MXD6 podle ISO 1874-1, ale i pro kopolymery polyamidů, směsi polyamidů a jiné polyamidy, které jsou za daných podmínek rozpustné v jednom ze specifikovaných rozpouštědel.
Metodu není možné použít pro polyamidy, vyrobené aniontovou polymerací laktamů nebo vyrobené se síťovacími činidly, neboť tyto polyamidy jsou v uvedených rozpouštědlech běžně nerozpustné.
Stanovení viskozitního čísla je dáno obecným postupem, uvedeným v ISO 1628-1, specifické podmínky jsou uvedeny v této normě.