ČSN ISO 8569 (011431) Zrušená norma

Anotace obsahu normy

Norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 8569:1996. Mezinárodní norma ISO 8569:1996 má status české technické normy. Stanovuje metody měření a dokladování naměřených údajů o rázech a vibracích, působících na zařízení budov, jež jsou citlivá na rázy a vibrace (a to v případech, kdy tato zařízení jsou v provozu nebo vypnuta). Získaná data o rázech a vibracích jsou použita pro vytvoření jejich databáze. Pro usnadnění porovnání dat (to znamená porovnání hladin rázů a vibrací, měřených v různých zemích na zařízení od různých výrobců) je pojednán databázový systém. Pojednávaný systém představuje pomoc pro stanovení mezních hodnot pro konkrétní zařízení a také pro klasifikaci podmínek v jejich okolí. Typy rázů a vibrací, uvažované v této mezinárodní normě, odpovídají rázům a vibracím, přenášeným z podlaží, konstrukcí stolic, stěn, stropů nebo izolačních systémů do jednotek zařízení. Není uvažována odezva na ráz a vibrace jednotlivých mechanických nebo elektronických částí uvnitř těchto jednotek. Klasifikační systém podmínek okolí, vytvořený z databáze, by měl sloužit jako návod pro konstruktéry, výrobce a uživatele zařízení citlivých na ráz a vibrace a pro projektanty budov. Citlivá zařízení lze shrnout do následujících typů: a) stacionární počítačové systémy (včetně periférií); b) stacionární telekomunikační zařízení; c) stacionární laboratorní přístroje, jako elektronové mikroskopy, hmotové spektrometry, plynové chromatografy, lasery a rentgenové přístroje obecně; d) mechanické velmi přesné přístroje (nástroje), např. zařízení pro mikroelektronickou výrobu; e) optické velmi přesné přístroje, foto-reprodukční přístroje a elektronické paprskové přístroje; f) elektromechanické systémy centrál řízení vlakové dopravy; g) bezpečnostní zařízení (pro detekci požárů), pro kontrolu nejrůznějších událostí. Typy rázů a vibrací uvažované v této mezinárodní normě mohou být generovány: a) vnějšími zdroji (to je účinky dopravy nebo stavebních činností jako trhacích prací, ražení pilot, vibračního hutnění), odezvou na vibrace způsobené akustickými třesky včetně akustického buzení; b) zařízeními uvnitř objektu, jako razícími lisy, buchary, rotačními stroji (např. vzduchovými kompresory, ventilátory klimatizace) a těžkými zařízeními pojíždějícími nebo pracujícími uvnitř budovy; c) lidskou činností v souvislosti s obsluhou nebo prací na zařízení; d) přírodními zdroji, jako např. zemětřeseními, účinky vody a větru; e) vnitřními zdroji, tedy vibracemi generovanými vlastním zařízením. Sledovaný frekvenční rozsah je od 0,5 Hz do 250 Hz. (Frekvenční rozsah vibrací způsobených zemětřesením je 0,5 Hz až 35 Hz.) Zpravidla jsou dominantní frekvence nižší než 100 Hz, protože reprezentují odezvu jednotlivých částí konstrukce. Amplituda a doba působení vibrací závisí zpravidla na zdroji, vzdálenosti zdroje od citlivého zařízení a odezvě prvků konstrukce, které tvoří podporu citlivého zařízení. Vyjádřeno ve výrazech rychlosti vibrací, která je parametrem používaným konkrétně při vyhodnocení vibrací budov, jsou hodnoty v rozmezí 10-4 m/s až 2 x 10-2 m/s. V příloze B jsou pro nejrůznější zdroje informativně uvedeny sledované hodnoty přechodových a spojitých vibrací. Tato norma se skládá z těchto kapitol: kapitola 1 - Předmět normy, kapitola 2 - Normativní odkazy, kapitola 3 - Definice, kapitola 4 - Metody měření, kapitola 5 - Systém zpracování protokolu o měření, kapitola 6 - Analýza dat. Konečně obsahuje Přílohy A, B a C (informativní). Příloha A obsahuje vzor pro dokumentaci dat, získaných při provádění technické analýzy. ČSN ISO 8569 (01 1431) byla vydána v březnu 1999.