ČSN EN ISO 5817 (050110) Aktuální vydání

Anotace obsahu normy

Tento dokument určuje stupně kvality podle vad svarových spojů zhotovených tavným svařováním (kromě elektronového a laserového svařování) pro všechny druhy oceli, niklu, titanu a jejich slitin. Platí pro tloušťky materiálu 0,5 mm. Zahrnuje plně provařené tupé svary a veškeré koutové svary. Zásady této mezinárodní normy lze také použít pro částečně provařené tupé svary.
Stupně kvality svarových spojů oceli svařovaných elektronkovým a laserovým svařováním jsou uvedeny v ISO 13919-1.
Norma uvádí tří stupně kvality, označené B, C a D, aby bylo možné použití pro širokou řadu svařovaných výrobků. Stupeň kvality B odpovídá nejvyššímu požadavku na kvalitu zhotoveného svaru.
Uvažuje se několik druhů zatížení, například statické zatížení, tepelné zatížení, korozní zatížení, zatížení tlakem. Doplňující pokyny k únavovému zatížení jsou uvedeny v příloze B.
Stupně kvality odpovídají kvalitě ve výrobě a dobrému provedení.
Tato norma se používá pro
a) nelegované a legované oceli,
b) nikl a slitiny niklu,
c) titan a slitiny titanu,
d) ruční, mechanizované a automatické svařování,
e) všechny pozice svařování,
f) všechny druhy svarů, například tupé svary, koutové svary a spoje odboček,
g) následující metody svařování a jejich definované varianty v souladu s ISO 4063:
- 11 obloukové svařování tavící se elektrodou bez ochranného plynu;
- 12 svařování pod tavidlem;
- 13 obloukové svařování tavící se elektrodou v ochranném plynu;
- 14 obloukové svařování netavící se elektrodou v ochranném plynu;
- 15 plazmové svařování;
- 31 plamenové svařování s kyslíkem (pouze pro ocel).
Metalurgická hlediska, například velikost zrna, tvrdost, nejsou v této mezinárodní normě zahrnuta.